sp. zn. S-MHMP 169587/2009/OST/Pv/Hn v Praze 22. listopadu 2012

 Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2012 čj. 5 Ca 77/2009 – 126 (právní moc nabyl 23. 10. 2012) bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva pro životní prostředí ze dne 29. 12. 2008 čj. 500/2197/503 21/08, kterým MŽP zamítlo odvolání OS HJM proti rozhodnutí Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras zn. 03055/CK/2008 ze dne 13. 10. 2008, kterým bylo stavebníkovi povolena výjimka podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny (výjimka ze zákazu u zvláště chráněných živočichů ) pro realizaci stavby nazvané „Milíčovský háj jih a východ, obytný soubor“ — v důsledku uvedeného rozsudku neexistuje pravomocné rozhodnutí o této výjimce.  V důsledku uvedeného rozsudku neexistuje pravomocné rozhodnutí o výjimce ze zákazu u zvláště chráněných živočichů pro předmětnou stavbu.

Podkladem pro vydání uvedeného stavebního povolení  byla právě výjimka zrušená Městským soudem v Praze  — plyne to jasně z argumentace, kterou odvolací orgán použil k zamítnutí odvolací námitky OS HJM proti vydání stavebního povolení napadající právě neexistenci této výjimky: Podmínky zrušené výjimky přitom determinují podmínky povolení stavby (jinak znějící výjimka by měla za následek jinou podobu stavebního povolení); resp. neexistence výjimky by znemožňovala vydat stavební povolení — zrušení (neexistence výjimky) odůvodňuje jiné řešení žádosti o vydání stavebního povolení. Jsou tak splněny podmínky (§ 100 odst. 1 písmeno b) správního řádu) pro obnovu předmětného stavebního řízení.

Nejvyšší správní soud odůvodnil své rozhodnutí takto, výňatky:

"Nejvyšší správní soud v posuzované věci shledal, že přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, spočívajícím v ochraně životního prostředí a zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů.

V posuzované věci je veřejný zájem dán předmětem právní úpravy, a to zákonem, který chrání přírodu a krajinu, v tomto konkrétním případě pak zvlášť chráněné živočichy. Neudělení výjimky není rozhodnutím, které by bezprostředně osobě zúčastněné na řízení ad 1) způsobovalo okamžitou újmu. Nejvyšší správní soud jako újmu nemůže shledat ani povšechné tvrzení o propadu prodejů bytů, protože nebylo nikterak vysvětleno, jak by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tento propad mohlo zastavit. Odkladný účinek kasační stížnosti totiž vůbec nijak nepresumuje výsledek rozhodnutí ve věci samé. Je proto zřejmé, že rozumní kupci vyčkají definitivního rozhodnutí správního orgánu ve věci samé a nespokojí se jen s rozhodnutím soudu o odkladném účinku, které je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

S ohledem na znění § 73 odst. 2 s. ř. s., účinné od 1. 1. 2012, je při poměřování újmy, která by mohla navrhovateli vzniknout, třeba přihlédnout k újmě, která by mohla vzniknout jiným osobám a veřejnému zájmu. Pokud by osoba zúčastněná na řízení ad 1) použila rozhodnutí o přiznání odkladného účinku k tomu, aby získávala další kupce svých bytů, aniž by ve věci bylo rozhodnuto definitivně, pak by to mohlo tyto kupce poškozovat. Ochrana životního prostředí a zvláště chráněných živočichů je důležitým zákonem chráněným veřejným zájmem, a proto je třeba najisto postavit definitivním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, zda žalovaný při této ochraně nepochybil, když vydal napadené rozhodnutí o potvrzení udělené výjimky.

Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé."

Ministerstvo životního prostředí v případě výstavby v oblasti přírodní památky Milíčovské rybníky a les na pražském Jižním Městě nedostatečně odůvodnilo, že zájem na výstavbě bytů je skutečně veřejným zájmem (a nejen soukromým zájmem investora) a že tento zájem převažuje nad veřejným zájmem na ochraně zvláště chráněných živočichů. Takový je názor Nejvyššího správního soudu ve věci společnosti Skanska a.s. (osoba zúčastněná na řízení), které v roce 2008 ministerstvo povolilo výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro realizaci stavby obytných domů v oblasti přírodní památky Milíčovské rybníky a les na pražském Jižním Městě. Výjimka byla udělena z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů; konkrétně ze zákazu rušit a poškozovat sídla užívaná živočichy – skokanem skřehotavým (kriticky ohrožený druh), kuňkou ohnivou, skokanem zeleným, čolkem obecným, čolkem velkým, ještěrkou obecnou, slepýšem křehkým a ledňáčkem říčním (silně ohrožené druhy). Proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (žalovaný) si podalo žalobu občanské sdružení Hezké Jižní Město. Městský soud v Praze žalobě vyhověl. Rozsudek městského soudu napadli kasační stížností žalovaný a společnost Skanska. Nejvyšší správní soud přisvědčil námitkám občanského sdružení a závěrům městského soudu; zejména se zabýval zákonností udělení předmětné výjimky. Zásadní otázkou bylo, v jakých případech může být výjimka z ochrany zvláště chráněných živočichů odůvodněna veřejným zájmem na výstavbě bytů. Soudci Nejvyššího správního soudu jsou přesvědčeni, že „veřejný zájem musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého”. Veřejný zájem je přitom třeba vyvodit z právní úpravy, z právní politiky a z posouzení různých hodnotových hledisek podle úkolů veřejné správy v příslušné oblasti (sociální, kulturní, ochrany životního prostředí apod.). V posuzovaném případě je nesporným veřejným zájmem ochrana zvláště chráněných živočichů, protože napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím o udělení výjimky z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje těchto živočichů, přičemž předmětná výjimka byla udělena soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk. Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti osoby zúčastněné na řízení je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem. „Ministerstvo nedostatečně odůvodnilo, v čem spatřuje naléhavý veřejný zájem na výstavbě bytů v příslušné lokalitě, kde tato výstavba zasahuje do ochrany zákonem zvlášť chráněných druhů, a to způsobem, který zvolila osoba zúčastněná na řízení. Pokud by pak snad i existoval naléhavý veřejný zájem na výstavbě bytů, nebylo prokázáno, že jej nelze uspokojit jiným řešením, které by realizovalo požadovaný záměr na výstavbě bytů a současně minimalizovalo případný zásah do zákonné ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů,“ shrnula rozhodnutí předsedkyně senátu NSS Kateřina Šimáčková.

Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 6 As 65/2012 ze dne 10. května 2013.

Sylva Dostálová