Patří k místům s nejvyšší hustotou obyvatel na kilometr čtvereční v republice. Jeho vládcům to ale nestačí a povolují další obří stavby i za cenu omezení zeleně. Co je to?

Jižní Město pražské neboli známý Jižák, taktéž králíkárna, jak toto největší panelové sídliště nazval zkraje devadesátých let tehdejší prezident Václav Havel.

Tak dlouho se po listopadové revoluci bezradně přešlapovalo kolem možností centrálně dokončit tento osmdesátitisícový problematický kolos a přidat k noclehárně chybějící infrastrukturu služeb, kultury či administrativy, až si dveře nevybíravě sám rozrazil developerský byznys. Teď požírá jednu volnou plochu za druhou.

Zatímco místní politici mu většinou ochotně sekundují a povolují urbanistické nesmysly, četná občanská sdružení bijí na poplach.

»Zeleň na Jižním Městě v likvidaci«, »Betonování Prahy 11 pokračuje« či »Další megalomanská stavba na metru Háje« - tak znějí titulky v opozičních Jihoměstských novinách, na jejichž vydávání se podílejí četná občanská sdružení Jižního Města.

Překvapení na Hájích

Projekt stodvacetimetrového mrakodrapu Porto Háje přímo nad konečnou stanicí metra C Háje, s nímž letos v dubnu přišla společnost Melit, zastupující neznámého privátního investora, je zatím vrcholem snah developerů, co všechno si mohou na panelovém sídlišti ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století dovolit.

Administrativní komplex má být dvakrát vyšší než okolní výhradně bytová zástavba. Investor o něm mluvil jako o hotové věci (dokončení v roce 2014) už v době, kdy na pražském magistrátu o stavbě výrazně trčící na jižním pražském horizontu ani nevěděli. A to přesto, že výstavba počítá s demolicí nákupního centra i s omezením vstupu do stanice metra.

Objekt přitom děsí okolní obyvatele nejen svou výškou (o dvacet metrů překonává dosud nejvyšší mrakodrap v zemi (City Tower na Pankráci), ale i obří plochou kanceláří o 65 tisících metrech čtverečních, kde by mělo denně pracovat až pět tisíc lidí. To všechno v lokalitě, která je na Jižním Městě tou provozně nejzatíženější.

Nejde přitom o jediný mrakodrap na sídlišti. Další, byť »jen« čtyřiadvacetipatrový, má vyrůst v místě dnešního Litochlebského parku, kousek od jiného administrativního objektu stavěného firmou Skanska.

Boj o Roztyly a Milíčov

Řada nových projektů už dnes stojí (Nákupní centrum Chodov, Národní archiv, kostel Matky Terezy, nejnověji pak Sportovní hala Jižního města), desítky dalších se ale chystají. Kromě řady solitérních bytových domů či obytných projektů po celém území sídliště, například Trojmezí) vzbuzují veliké emoce místních lidí především dva záměry, v nichž jde podle aktivistů investorům okatě na ruku radnice.

Prvním je úmysl společnosti Passerinvest vystavět v rozlehlém prostoru u stanice metra Roztyly - kde nikdo z původních projektantů Jižního Města nikdy žádnou výstavbu nenavrhoval a kde měla být rekreační zelená zóna - rozsáhlý bulvár s administrativními paláci. To vše v těsném sousedství vilové čtvrti Spořilov a Michelského lesa. Navzdory četným protestům projekt stále setrvává v povolovacím úřednickém kolečku.

Druhou rozbuškou je výstavba komplexu bytových domů developera Skanska u Milíčovského lesa, v jejímž rámci firma věnovala městské části částku 19 milionů korun. Tato kauza dokonce způsobila roztržku mezi starostou Prahy 11 Daliborem Mlejnským a někdejším hlavním architektem vznikajícího Jižního Města Jiřím Lasovským, kterého předtím radnice požádala o spolupráci při dostavbě.

»U Milíčovského lesa bylo volné území, ideální pro stavbu nízkopodlažního rodinného bydlení. Ne. Koupil si to jeden developer a staví tam převýšené domy s naprosto nesmyslnou orientací. Snažili jsme se tomu v našem poradním sboru na radnici zabránit. Nastaly takové tlaky, že se s tím nedalo nic dělat,« řekl v květnu 2008 Lasovský v rozhovoru pro deník E15. Poté následovalo rychlé ukončení spolupráce.

Chybí generel a vize

Architekt Lasovský pro týdeník Ekonom uvedl, že za veškeré současné problémy kolem dostavby Jižního Města může především to, že samospráva nemá pevně v rukou tzv. generel, tedy představu dalšího stavebního rozvoje.

»Nejde o územní plán, ale o vizi nakládání s územím, jejíž pomocí by šlo na investory vyvíjet tlak. To přeci lze, nic obci nebrání stavět a v případě nepřijatelných záměrů investora počkat. Místo toho se tu ale jen rozprodávají parcely jednotlivým investorům, a to je špatně,« míní architekt.

Starosta Mlejnský se podle něj o koncepci zprvu pokoušel.

»Udělal kus práce, jenže podléhá silným tlakům, a to nejen od investorů, ale i z pražského magistrátu. Obrovský tlak je zejména na plochy se zelení,« tvrdí. Možnost benefitů pro představitele samosprávy výměnou za různé ústupky úředníků ohledně podmínek výstavby naznačují i mnozí občanští aktivisté, byť radnice sama to vylučuje.

Mlejnský se kritice brání s tím, že Jižní město už nelze dostavět podle původních plánů z 80. let.

»V případě, že se objeví nějaký smysluplný investorský záměr, jsme za něj vděčni, ať právě je, či není hospodářská krize,« popisuje starosta pro týdeník Ekonom aktivní přístup radnice k investorům.

»Naší povinností je, aby nově navrhované objekty alespoň částečně pomáhaly řešit problematiku Jižního Města. Vždy totiž taháme za kratší konec provazu. Nejsme investoři, nestaví se za naše peníze a naše požadavky můžeme zajistit pouze metodou vzájemných ústupků. Další možností je území zakonzervovat, nestavět nic a čekat na zázrak,« představuje absurdní alternativu.

Co se týče hlasitého odporu veřejnosti k četné likvidaci zelených ploch a jejich zastavování novostavbami, Mlejnský tvrdí, že zastupitelstvo musí vycházet stejně s občany jako s vlastníky pozemků.

»Každá z těchto skupin se vám bude dušovat, že protežováni jsou ti ostatní, a to na jejich úkor,« odbývá kritiku.

»Developeři na Jižním Městě pro svou činnost nedostávají ani o píď více prostoru, než který je jim vymezen právním prostředím,« ujišťuje.

Všechno dopadlo jinak

Jakkoli by samospráva měla být vůči investorům přísnější - částečně totiž pomáhá řešit problematiku Jižního Města kdeco - je pravda, že dostavba takto velkého sídliště není vůbec nic jednoduchého.

Komplikace a změny začaly už při jeho samotném projektování v druhé půli šedesátých let minulého století. Už jen myšlenka postavit během několika let sídelní celek pro 80 tisíc lidí, kdy za jediný rok muselo vzniknout až šest tisíc bytů, se ukázala jako obludná.

Šťastně však byla vybrána lokalita na vyvýšené plošině u tehdejších vesnic Chodov, Litochleby a Háje. »Roli hrála blízkost tří velkých lesních celků - Michelského, Milíčovského a Hostivařského. Zelenými pruhy původně měly být odděleny i čtyři zamýšlená městská jádra, vždy s výškovými stavbami uprostřed a snižující se směrem k zeleni,« vzpomíná tvůrce Lasovský, jehož angažmá v projektu později narušily politické perzekuce po roce 1968.

Proměnou ovšem prošel i projekt - kvůli většímu počtu bytů se z oddělených center stala jednotná zástavba, navíc s notně navýšenými, až dvanáctipatrovými domy. Za své vzala i rozumná představa, že by na území mezi dálnicí D1 a Michelským lesem vnikla zóna lehkého průmyslu, dílen, služeb či administrativních staveb, aby lidé ze sídliště nemuseli za prací až do centra. Pozůstatkem těchto úvah jsou podle Lasovského dva postavené, ale zasypané tunely pod dálnicí, které měly sloužit zaměstnancům při cestě do práce. »Vedení radnice to ani nevědělo, dnes dálnici překlenují lávky,« říká architekt.

Jenže později se od tohoto zaměstnaneckého zázemí upustilo a opět kvůli další naléhavé potřebě bytů vzniklo v dotyčném prostoru sídliště Jižní Město II. s centrem u stanice metra Chodov. Kvůli většímu množství obyvatel však podzemní dráha kapacitně selhávala, musela vypomoci hustá síť autobusů.

Volné plochy a divoká zeleň

Prioritou výstavby bylo bydlení a doprava, na obchodní infrastrukturu už nezbyly peníze. A tak zůstalo v celé aglomeraci několik velkých volných ploch, s nimiž si dodnes nikdo neví příliš rady.

Tou hlavní je okolí stanice metra Opatov. Tady, v místě dotyku autobusových linek, staré vilové čtvrti Chodov, sjezdu na dálnici D1 a přejezdu do oblasti u Michelského lesa, mělo být centrum Jižního Města v podobě čtvercového náměstí pro pěší, vymezeného čtyřmi 150 metrů vysokými rohovými věžáky, z něhož měly vybíhat do okolí vícepatrové obchodní pasáže včetně vstupu do Centrálního parku.

Architekt Lasovský pro tento park kdysi spolu s výtvarnicí Magdalenou Jetelovou plánoval použít vytěženou zeminu k tvarování kopcovité krajiny, jenže hlína nakonec skončila na dvou obřích haldách, kde je dodnes.

Mimochodem, právě Centrálního parku se týkal nerealizovaný nápad z 90. let, aby tam jako dodatečné centrum Jižního Města vznikl velký bulvár s obchody a rušným životem. »To byl nesmysl, kdo by tam chodil, kdo by tam podnikal?« krčí rameny Lasovský. Z nápadu sešlo, parkem dnes vede pouze nová alej platanů z Itálie a na jeho východním konci z něj »ukousla« stavba kostela, svádějícího nerovný souboj se sousedními vyššími paneláky.

Jenže právě na četných nezastavěných plochách vyrostla během třiceti let od vzniku města divoká zeleň, na niž si obyvatelé zvykli. A proti jejímuž kácení kvůli developerským záměrům teď místní lidé i protestují.

»Místo toho, aby představitelé Městské části Praha 11 řešili nedostatkovou občanskou vybavenost a maximálně chránili zelené plochy na Jižním Městě, které má hustotu obyvatel o 57 procent vyšší než pražský průměr, koalice ODS a ČSSD prodává další a další zelené plochy pro bytové projekty, protože je to pro investory nejziskovější,« tvrdí třeba v Jihoměstských novinách Zděnek Kvítek z výboru občanského sdružení Hezké Jižní Město. Kolem těchto názorů se i kvůli blížícím se komunálním volbám tvoří politická pnutí. Reflektují však problém, který skutečně existuje.

Dostavba ano, ale rozumně

Architekt Lasovský i starosta Mlejnský se shodují, že dobudovat nějakým způsobem Jižní Město je nezbytné. »Vždyť to, co nebylo realizováno, představovalo hmotově přibližně stejný objem staveb, jako realizovaná výstavba,« upozorňuje starosta. Současné Jižní Město je tudíž zhruba jen poloviční torzo, dnes samozřejmě již zčásti doplněné. »To, že projektanti se svými návrhy za bolševika neuspěli, skutečně není relevantní důvod, aby bylo od záměrů na dokončení Jižního Města ustoupeno,« myslí si Mlejnský.

Lasovský uznává, že dokončení Jižního Města v podobě řady projektů jednotlivých investorů nelze zvládnout jedinou architektonickou soutěží, nýbrž jen více dílčími soutěžemi. »Musejí však být součástí rozvíjeného generelu,« dodává.

Mlejnský připomíná, že hlavní město Praha v současnosti regulační plány nepořizuje a Praha 11 práva a možnosti pořizovatele nemá. Mělo by si je však vydupat a rychle začít plánovat, jinak tamní architektura zamíří k jihoamericko-asijskému urbanismu »barák vedle baráku«. Bulvár Roztyly, obří mrakodrap Háje, převýšené bytové domy u Milíčovského lesa či zábory zeleně kvůli novým projektům jsou omyly, nicméně pořád ještě není pozdě.

Starosta Mlejnský vidí hlavní problém jinde. »V podmínkách jižního Města nemohou vznikat malé objekty pro služby a výrobu. Truhlářské či zámečnické dílny, servisy a opravny nezvládají platit požadované nájmy v nových polyfunkčních domech a malé jednopodlažní provozovny mezi stávající zástavbou stavět nelze,« zdůrazňuje starosta.

Jančíka nenapodobovat

Z chování radnic v různých pražských městských částech lze v poslední době vyčíst, jako by místní politici byli uhranuti mamutím administrativně-obchodním komplexem v lokalitě Anděl na Praze 5, kde si tamní starosta Milan Jančík postavil pomník v podobě rušného velkoměstského centra.

Nyní - s jistým zpožděním - se o taková centra a o přízeň investorů snaží se střídavým úspěchem i jinde. Je dost dobře možné, že právě třeba projekt Porto Háje v sobě tento potenciál být alternativním centrem nese.

Jenže právě Smíchov je přes komerční úspěšnost ukázkou, že zahušťování městského prostoru má své meze a že může být kvůli přelidněnosti pro obyvatele až nepříjemné. Jižní město má navíc nevýhodu, že přitahuje projekty, které jsou v centru města neprůchodné, takže může k předimenzovanosti dojít snadno.

Masarykovská idea, že státy by měly být udržovány těmi ideály, kterými vznikly, platí i pro urbanismus. Opouštět původní koncept soběstačného Jižního Města s rezidenční, rekreační i společenskou funkcí a řešit dokončování bezkoncepčně ad hoc podle finanční nabídky investorů nebo lukrativnosti pozemků by byl nesmysl. Radní na Praze 11 proto vždy budou muset dobře znát historii svého uměle vzniklého osídlení.

Jan Štětka

Co je Jižní Město
- V 60. letech se začalo uvažovat o novém sídelním prostoru v území obcí Chodov a Háje, tehdy ještě vně jižní hranice Prahy.
- Výhodou byly velké lesy v okolí a možnost souběžné výstavby vodovodu ze Želivky, dálnice D1 a napojení metra (trasa C, 1983).
- Výstavba sídliště pro 80 tisíc obyvatel ve dvou tisících panelových domech na ploše 1200 hektarů započala roku 1971, hlavním architektem byl Jiří Lasovský. Nedokončené části jsou upravovány dodnes.
- Jižní město bylo původně součástí Prahy 4, od roku 1990 je samostatnou městskou částí Praha 11.

Co se chystá na Jižním Městě
- Litochlebský park - výstavba administrativních budov uprostřed sídliště.
- Obytný soubor Milíčov - projekt výškových domů firmy Skanska poblíž Milíčovského lesa.
- Velké Roztyly - projekt administrativních budov společnosti Passerinvest u Michelského lesa.
- Porto Háje - nejvyšší pražský mrakodrap o výšce 120 metrů s 65 500 m2 plochy pro 5000 zaměstnanců u konečné metra Háje má vytvořit centrum Jižního Města.
- Centrum Opatov - komplex polyfunkčních budov má doplnit nedokončené centrum u metra Opatov.
- Eleven Building - administrativní budova na Chodově.
- Chodovec City - komplex administrativních budov na severním okraji Jižního Města.
- Obytný soubor Trojmezí - pět nových bytových domů u napojení se Spořilovem.
- Bytové domy a soubory Schulhoffova, Mírového hnutí, Výstavní a Stříbrského - solitérní dostavba uvnitř sídliště.
- Sportovní areály Vodní svět a K Milíčovu.
- Středisko ekovýchovy - přestavba z kotelny ve vnitrobloku.
- Centrální park - dokončení ústřední zelené plochy.

Boj o Jižní Město
- Radnici vede koalice ODS a ČSSD, starosta Dalibor Mlejnský (ODS).
- Za zeleň na Jižním Městě a proti zahušťování výstavby vystupují občanská sdružení Hezké Jižní Město, Zelené Roztyly a Za hezké Háje.

Jižní Město na startu. Bytové domy měly přednost, komerční či kulturní objekty dodnes chybějí.

U Milíčovského lesa měly podle původních představ vzniknout nízké rodinné domy, místo toho tam developer Skanska staví bytovky.

Mrakodrap Litochlebský park. Projekt má napomoci vytvořit městské prostředí v dosud prázdné oblasti u kruhového objezdu na Litochlebském náměstí.

Projekt Porto Háje. Utajený investor chce v nejvyšším mrakodrapu v Česku o 120 metrech nabídnout 65 000 metrů čtverečních kancelářských a 28 000 metrů prodejních ploch.

Foto: archiv