Strategická vize rozvoje městské části Praha 11

Úvodní slovo starosty

Strategické vize a z nich odvozené plány byly, jsou a budou hnacím motorem veškerého dění. Dokonce i tehdy, existuje-li všeobecně akceptované povědomí o určitém cíli, představuje jeho formulace a veřejná deklarace výrazný posun na cestě k jeho splnění. Bez přesné formulace cíle totiž není všem nad pochyby jasné, kam by se mělo dojít. Stejně tak není ani jasné, jaké jsou milníky na této cestě, jaký je směr a jaké prostředky by bylo vhodné použít pro překonání překážek, které by na této cestě mohly ležet.

Primárním účelem tohoto dokumentu je stanovit jasný, všeobecně srozumitelný a akceptovatelný cíl – vizi budoucí Prahy 11 a nastínit způsob, jakým se k tomuto cíli dostat, jaké překážky na této cestě mohou ležet a jaké odrazové můstky je možné využít ve snaze tyto překážky překonat.

Významný britský vědec Charles Darwin kdysi řekl: „Nejúspěšnější živočišné druhy nejsou ty, které jsou nejsilnější, ani nejrychlejší či největší, ale druhy, které se nejrychleji a nejlépe dokáží přizpůsobit měnícímu se okolí.“ V tomto citátu leží i odpověď na uvedenou otázku. Okolní svět se změnil a mění se stále rychleji. Spolu s ním se musí změnit i Praha 11. V tuto chvíli se nacházíme v bodě zlomu. Na první pohled zatím vše funguje, ale bude tomu tak i za 5 let? Dopravní situace ve městě se stává stále složitější, podzemní dráha i dálnice D1 jsou na horní hranici své kapacity, parkování je stále obtížnější, mateřské školky praskají ve švech, a průměrný věk obyvatel stále roste. Uvedený výčet je jen ukázkou problémů, před kterými stojíme a které je třeba řešit. Nelze je však vyřešit rychlým a samoúčelovým způsobem, protože taková řešení většinou plodí další, ještě větší problémy. Je třeba přistoupit k nim komplexně, zamyslet se nad tím, jak spolu souvisí a především nad tím, zda výsledné řešení posouvá celou městskou část žádoucím směrem. Ale jaký je tento žádoucí směr? Toto nelze s určitostí říci, dokud nebude stanovena vize. Tato vize musí být nová a neokoukaná, aby odpovídala požadavkům doby, zároveň musí být dostatečně smělá, aby udávala směr vývoje.

Mgr. Dalibor Mlejnský

Starosta městské části Praha 11

Obsah

Jižní Město v minulosti

Z archeologických nálezů je patrné, že oblast dnešního Jižního Města a její okolí byly osídleny již v pozdní době kamenné ve 3. tisíciletí př. n. l. V průběhu času se zde střídaly lidské skupiny s různými kulturami. V 8. - 9. století n. l. pronikli z Pražské kotliny na tato místa slovanští předkové Čechů. Zdejší osady zůstávaly od pražského centra odděleny Nuselským údolím. Představovaly zemědělské zázemí budoucího hlavního města.

První písemná zpráva o osídlení náhorní planiny dnešního Jižního Města pochází z roku 1185 a připomíná svobodné sedláky – kmety. Základem zdejšího osídlení byl Chodův dvůr. Ve 13. – 14. století již v jeho blízkém sousedství existovala osada Litochleby

Nejstarší dějiny samotného Chodova a vznik Chodovské tvrze jsou nejasné. Podle všeho někdy okolo roku 1185 připadl Chodov blíže neurčenému rodu feudálů (možná rodu Hrabišiců), od kterého se záhy dostal do držení řádu křižovníků Strážců božího hrobu, zvaných též Jeruzalémští rytíři.

Začátkem druhého desetiletí 15. století nedaleko vyrostl Nový Hrad u Kunratic, občasné královské sídlo Václava IV. Po králově smrti roku 1419 zabrali hrad i chodovskou tvrz husitští pražané. Chodov se dvorem a tvrzí připadl roku 1433 rodu Chodovských z Chrástu, ale v 16. století začal měnit majitele. V průběhu třicetileté války byly tvrz i dvůr vážně poškozeny. V roce 1676 se staly majetkem benediktinského kláštera u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Benediktini přestavěli pobořenou tvrz do dnešní podoby letohrádku. V roce 1728 byl však Chodov prodán Janu Arnoštu Václavovi, svobodnému pánu z Goltze, majiteli Kunratic a stal se tak součástí kunratického panství.

Litochleby byly svou historií spojeny s Chodovem. Chodovsko-litochlebskou sídelní aglomeraci po 1. polovině 18. století představovalo vedle dvora 18 domů různého významu a 3 pustá místa po hospodářstvích. V Litochlebech bylo k roku 1844 evidováno 29 domů se 173 obyvateli. Roku 1841 byl oběma obcím vyměřen společný katastr pod názvem Chodov a Litochleby se staly tzv. osadou.

Po roce 1848 vytvořily Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodov-Šeberov, která měla v roce 1890 celkem 141 domů a 1 201 obyvatelů. Z toho měl Chodov s Chodovcem 432 a Litochleby 282 obyvatel. V roce 1908 se Šeberov s Hrnčíři oddělil a byl spojen s Křeslicemi. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1922 se Chodov stal bezprostředním

sousedem hlavního města, což podstatně ovlivnilo další stavební růst této obce. Litochleby byly postupně ze tří stran obklopena chodovskými domy.

Nejstarší minulost území Hájů je spjata s nedalekou obcí Hostivař, dnes součástí městské části Praha 15. Zřejmě zde již v 17. století existoval dvůr. Mapování z 18. století zachycuje v místech Hájů osadu označovanou jako Maly Hostivarz. Dochoval se dvůr, náves původní obce dnes připomíná jen kaplička. Další původní součástí dnešního Jižního Města je Milíčovský dvůr, zřejmě pozůstatek starého osídlení. Doložena je však až víska z počátku 18. století, která se zřejmě nacházela u rozhraní území Jižního Města a Prahy - Újezdu. Když zanikla, pole připadla ke dvoru.

Chodov, Háje i další obce byly po vzniku Československa přičleněny k politickému okresu Říčany, zřízenému 20. října 1921. Roku 1942 byly připojeny k úřadu Praha - venkov - jih, po obnovení Československa k obnovenému říčanskému okresu. Květnové dny 1945 a snaha pomoci bojující Praze vedly k Chodovskému povstání. V jeho průběhu, zejména dne 7. května, přinesli Chodovští velké oběti na životech. Od roku 1949 se obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha - východ a od roku 1960 připadly do okresu Praha - západ.

Od 1. ledna 1968 byly obě obce připojeny k Praze a začleněny do správního obvodu Praha 4, přičemž Háje si ještě těsně před tím schválily spojení své správy s Chodovem. V rámci obvodu Praha 4 na území existoval MNV Chodov.

Po roce 1970 začalo na katastru Chodova a Hájů vyrůstat Jižní Město. Od roku 1971 se zde prováděly zemní práce a navazovala stavba jednotlivých objektů.

V roce 1976 dostaly první domy Jižního Města své obyvatele. Stávající forma správy již nepostačovala. V roce 1988 byl založen MNV Chodov - Jižní Město s „experimentálními pravomocemi“.

Konečně v roce 1990 vznikla městská část Praha - Jižní Město a ve dnech 18. - 19. listopadu 1994 nabylo účinnosti usnesení Zastupitelstva hl. města Prahy, podle něhož městská část dostala název Praha 11.

Jižní Město dnes

Dnes představuje Jižní Město se svými téměř 80 tisíci obyvatel třetí největší část Prahy, která kombinuje několik výrazně odlišných urbanistických celků: domkovou zástavbu, zástavbu panelových domů a dále administrativní a obchodní centra. Každá z těchto částí se vyznačuje zcela jinou povahou, a to jak z pohledu funkce, tak vzhledu či koncepce řešení.

Město samotné stojí na mírně zvlněné náhorní planině na jižním okraji Prahy. Je obklopeno třemi lesnatými plochami vybízejícími k rekreačnímu a sportovnímu vyžití obyvatel, a to hned v několika podobách - procházky, cyklistika či jízda na kolečkových bruslích. V současnosti se připravuje vybudování mnoha nových cyklostezek. Panelová zástavba se vyznačuje velkým množstvím travnatých a parkových ploch, které na jednu stranu vybízejí k relaxaci, na stranu druhou však svojí velkou rozlohou de-facto znemožňují jejich efektivní využití, údržbu a rozvoj.

Panelová zástavba Jižního Města je největším sídlištěm v České republice a jedním z největších sídlišť v Evropě. Původní koncepce počítala s vybudováním plně soběstačného obytného sídliště doplněného o objekty vyšší občanské vybavenosti. Nedostatek finančních prostředků však způsobil, že byly postaveny pouze byty a zajištěna základní občanská vybavenost, což původní záměr degradovalo na monotónní zástavbu šedivých bytových domů s nedostatkem parkovacích míst a omezenou občanskou vybaveností.

Domkové čtvrti jsou situovány především v místech původní zástavby, ale nově se objevují také ve vilkových čtvrtích na okrajích Jižního Města.

Budovy obchodního a administrativního centra jsou dnes situovány především podél dálnice D1. Toto centrum slouží jako nákupní centrum pro zákazníky z celé Prahy, funkcionalistické odloučení obchodní a administrativní oblasti však zatěžuje infrastrukturu (trasa metra C je na horní hranici vytížení, dálnice D1 je v dobách dopravní špičky taktéž plně vytížena) a přináší i další negativa (večer se z celé administrativní části stává město duchů, které může svádět ke kriminální aktivitě).

Další obchodní budovy jsou umístěny v rámci panelové zástavby (např. u stanice metra Háje). Celkově lze označit jejich počet za nedostatečný na pokrytí potřeb obyvatelstva městské části.

Někdejší odloučení od Pražského centra překonalo v minulém století postavené metro, které má na území městské části 4 stanice, a dále dálnice D1, která však městskou část dělí na dva celky, čímž obyvatele obou částí pomyslně odděluje na „my“ a „oni“.

Jižní Město v budoucnosti

Jižní Město v poslední době ušlo velký kus cesty. V různé fázi realizace je v současné době množství projektů zaměřených na zlepšení kvality života v městské části. Tyto projekty mají dalekosáhlé důsledky – věnují se bezpečnosti, regeneraci Jižního Města, dopravní situaci, zlepšování občanské obslužnosti, sociální činnosti a prevenci a rozvoji možností sportovních a volnočasových aktivit. Tyto aktivity jsou jednoznačně pro město přínosné, avšak, je důležité si položit několik základních otázek. Budou ve stávající podobě dostačující pro následující vývoj? Jak by vlastně mělo Jižní Město vypadat za 20 let? Kde leží rizika budoucího vývoje? Z čeho rozvoj financovat? Tyto otázky, byť na první pohled jednoduché, vyžadují odpovědi, které v žádném případě jednoduché nejsou a mají-li být zodpovězeny, je třeba důkladné analýzy a řádného plánování. Výsledkem může být plán, který se stane hnací silou budoucího rozvoje Jižního Města, protože cesta bez cíle není nic než pouhé bloudění.

Vize Jižního Města

Vizi Jižního Města lze shrnout do jednoho krátkého, leč výstižného hesla:

Jižní Město, náš domov.

Jižní Město je a bude moderním městem, které pulzuje životem. Městem panelových domů i vilových čtvrtí. Městem, kde lidé nejen žijí, ale také pracují. Městem, kde se lidé cítí doma, kde aktivně tráví svůj volný čas. Městem, které je atraktivní nejen pro lidi, kteří zde žijí, ale také pro ty, kteří sem dojíždějí za prací a zábavou. Městem, které není určené pouze pro společenské elity, ale pro všechny lidi všech věkových a společenských skupin. Městem, které má co nabídnout lidem mladým i starým, svobodným i rodinám s dětmi. Proto zde chtějí žít, proto je pro ně domovem.

SWOT analýza

Aby bylo možné tuto vizi naplnit, je třeba důkladně analyzovat výchozí situaci a navrhnout ucelený plán, který současné aktivity spojí do jedné logické struktury a doplní je o další, doposud nerealizované nápady a možnosti. Následující analýza uvádí hlavní silné a slabé stránky, stejně tak jako příležitosti a rizika vyplývající ze současného stavu městské části, která jsou však důležitá pro její další rozvoj.

S – silné stránky

Koncepce: Původní koncepce, která počítala s plnou občanskou vybaveností obyvatel Jižního Města. Jižní Město je navrženo se širokými ulicemi i volnými prostranstvími mezi jednotlivými domy a vnitrobloky. Tato prostranství lze využít např. jako místo pro další parkovací místa či jako užitkové objekty, které občanům nabídnou další služby. Další možnou variantou je vytvoření zelených parků.

Lokalita: Městská část je situována mezi třemi lesy, poblíž Hostivařské přehrady. Mezi jednotlivými obtynými soubory jsou rozsáhlé plochy s množstvím zeleně.

Dopravní spojení: Velmi dobré spojení s centrem Prahy dálnicí i podzemní drahou. Dálnice D1 umožňuje snadné spojení s Jižními Čechami a Moravou.

W – slabiny

Nedobudovaná občanská vybavenost: Ve městě je dostatečné množství škol i mateřských školek, chybí však obchodní objekty, které by byly situované tam, kde by být měly – tj. v těsné blízkosti obytných objektů. Dále chybí některé potřebné služby související s trendem moderního vývoje v oblasti nakládání s odpady.

Dopravní situace: Město bylo koncipováno v době, kdy byly na dopravu kladeny zcela jiné nároky. Dnešní počty automobilů neodpovídají představám původních projektantů. Město se proto potýká jak s nedostatkem parkovacích míst, tak s kapacitou ulic. Plně vytížená je i linka C pražského metra, která již větší množství cestujících nepojme. Taktéž dálnice D1, která Prahu 11 spojuje s centrem je v době dopravní špičky zcela vytížena.

Zeleň: Rozsáhlé plochy s množstvím zeleně, které nejsou efektivně udržovány, dostatečně vybaveny a využívány, tedy neslouží ke krátkodobé rekreaci a regeneraci sil (i seniory vyššího věku) v blízkosti svého bydliště..

Demografie: Populace jižního města se za posledních 8 let snížila o více než 7.500 občanů, což představuje snížení téměř o 10% oproti původnímu stavu.

Teprve v roce 2007 byl celkový přírůstek obyvatel poprvé během posledních 10 let kladný. To je způsobeno především nárůstem počtu narozených dětí, jejichž rodiči jsou silné populační ročníky ze 70. let 20. století, a dále také výraznou změnou v poměru vystěhovalých a přistěhovalých obyvatel.

S jistotou lze říci, že trend silných populačních ročníků bude pravděpodobně ještě několik let pokračovat. Poté dojde opět k poklesu. Bohužel není možné s jistotou odhadnout, zda a jak se bude měnit poměr přistěhovalých a odstěhovalých obyvatel MČ. Tento trend však časově koreluje se změnami ve vedení Jižního Města a lze se tedy domnívat, že pokud tyto změny budou dále pokračovat, budou i nadále příznivě ovlivňovat poměr přistěhovalých a odstěhovalých obyvatel MČ.

Velmi silnou skupinu obyvatel tvoří lidé ve věku 50 – 65 let. Proto bude důležité v blízké budoucnosti věnovat se právě věkové skupině seniorů – je nutné zajistit jim nejen odpovídající bydlení ale i dostatek možností co se týče nabídky sociálních a jiných služeb

Omezené finanční prostředky: Finanční prostředky jsou vždy omezené. Ve srovnání s ostatními městskými částmi je finanční situace MČ Praha 11 spíše průměrná. Přesto musí čelit negativním vlivům, jakými je například změna přepočtu peněz přidělovaných ze státního rozpočtu (viz. graf) či rychlejší růst inflace oproti růstu velikosti příspěvků ze státního rozpočtu a rozpočtu HLMP.

O – příležitosti

Dostatek prostoru: Velké plochy mezi jednotlivými panelovými domy je možné využít pro dobudování chybějících objektů občanské vybavenosti. Stejně tak je možné použít je na rozšíření parkovacích kapacit.

Rozvoj rekreačních kapacit: Dostatek prostoru a vhodný, mírně zvlněný terén je vhodný pro zbudování množství sportovně rekreačních zařízení, které tak mohou sloužit i občanům ostatních městských částí a být zdrojem příjmů pro rozpočet Prahy 11.

Doposud chybějící objekty občanské vybavenosti: Tyto jsou paradoxně zároveň příležitostí, protože tak vzniká prostor pro zbudování nových, moderních objektů, které by splňovaly moderní požadavky z hlediska výstavby a funkčního využití.

Zeleň: Rozsáhlé plochy s množstvím zeleně, které mohou umožnit zvýšení kvality životního prostředí ve smyslu zachování a rozvoje těch ploch zeleně, které mohou přispět ke zvýšení obytné hodnoty sídla, psychické pohody obyvatel a kvality bydlení, mimo jiné i zajištěním komplexní péče o veřejnou zeleň, sloužící nejen rekreaci, ale výrazně přispívající i ke snižování prašnosti, hlučnosti, udržování tepelné pohody, atd.

T – rizika

Jednotné stárnutí budov JM: Naprostá většina Jižního Města byla zbudována v 70. letech minulého století. Všechny zde vystavěné domy jsou stejně staré a mají stejnou životnost, což v konečném důsledku znamená, že potřeba finančních prostředků nezbytných na jejich údržbu není rovnoměrně rozložená v čase (jako je tomu u postupně vyrůstající zástavby), ale je nárazová.

Nejednotnost městské části: Rozdělení na domkové čtvrti, panelovou zástavbu a funkcionalistickou obchodně administrativní čtvrť způsobuje střety zájmů jednotlivých skupin. To, co potřebují obyvatelé panelových domů, se obyvatelům rodinných domků jeví jako nevhodné a narušující jejich klid, a naopak. Rozdělení Prahy 11 dálnicí D1 na dvě části rozděluje i obyvatelstvo, což přirozeně vede k soupeření obou částí.

Kriminalita: Dle nedávno provedeného průzkumu se třetina obyvatel stala na území Praha 11 obětí trestného činu. Nejčastějšími trestnými činy v posledních letech byly především krádeže (drobné, vykrádání, krádež auta). Mezi nejnebezpečnější místa přitom patří zejména podchody, frekventované silnice a křižovatky, stanice metra a autobusových zastávek (zejména v nočních hodinách) a také lesopark.

Nepředvídatelné a neovlivnitelné vnější vlivy: Ekonomického, legislativního či jiného charakteru výrazně ovlivňující finanční či jiné aspekty správy Jižního Města (např. již schválená změna Zákona o pozemních komunikacích, která ukládá povinnost majitelům komunikací udržovat přilehlé chodníky, zvýší stávající náklady na údržbu chodníků desetinásobně).

Čtyři nástroje pro naplnění vize

„Jižní Město, náš domov“

Nástroje, které budou z uvedené SWOT analýzy vycházet a měly by sloužit naplnění nově definované vize, představuje následující schéma.

Hlavním nástrojem pro naplnění vize jsou čtyři pilíře s jejichž pomocí je možné dívat se na město ze čtyř různých úhlů pohledu a na čtyřech různých úrovních detailu. Každý pilíř přináší řešení pro určitou skupinu problémů, kterým Jižní Město musí čelit. Některé problémy je možné vyřešit v rámci jednoho pilíře, jiné zasahují do více, nebo dokonce do všech pilířů najednou. Žádný z pilířů však není důležitější než ostatní a jeden bez druhého postrádá smysl, stejně tak jako nemají smysl bez řádného organizačně finančního zajištění.

Prostor

Podstatou pilíře Prostor je především řešení urbanistické koncepce městské části jako celku.

Jedním z hlavních cílů takové koncepce je vytváření podmínek pro udržování žádoucí diverzity ve využití prostoru Jižního Města (demografická, socioekonomická, strukturální diverzita) při zachování odpovídající ekonomické potence daného urbanizovaného prostoru.

Jednotlivými oblastmi řešenými v rámci pilíře jsou především otázky infrastruktury, občanské vybavenosti, dopravní obslužnosti včetně eliminace přirozeně v prostoru existujících bariér, ekologie či vzhledu prostoru.

Priority pilíře

Podpora vzniku ekonomicky rentabilních kapacit využitelných pro potřeby rozvoje občanské vybavenosti i vzniku nových pracovních příležitostí na území Jižního Města nebo vlastní investice do jejich tvorby.

Ze statistik vyplývá, že Jižní Město není v nejnevýhodnější pozici, pokud jde o celkové příjmy či výši dotací. Přesto v oblasti příjmů existují rezervy. Následující graf udává přehled vlastních příjmů generovaných jednotlivými městskými částmi, přepočtený na jednoho obyvatele. Je patrné, že Jižní Město (společně s některými dalšími okrajovými městskými částmi) je v nevýhodné finanční pozici, a to především z důvodu relativně malého počtu zde sídlících ekonomických subjektů a z důvodu relativně malého ekonomicky zajímavého majetku ve vlastnictví města (na rozdíl například od centrálních městských částí).

Přiložená tabulka srovnává počty ekonomických subjektů sídlících v jednotlivých pražských částech. I zde je patrné, že Jižní Město využívá podnikatelský potenciál jen průměrně, přičemž největší rozdíl je vidět ve srovnání s městskými částmi situovanými blíže pražskému centru.

Řešení dopravní situace na území Jižního Města.

Podle koncepce „Doprava v klidu“ z roku 2007 parkuje přes noc v prostoru Jižního Města 26.500 – 27.500 osobních automobilů, přičemž počet pohybů automobilů přes den (tj. příjezdy a odjezdy) dosahuje 40.000 - 50.000. Dle analýzy celková kapacita parkovacích míst postačuje, avšak její struktura je nevyhovující, především v oblasti jednotlivých vnitrobloků, velké množství automobilů parkuje mimo vyhrazené plochy.

Z uvedené zprávy taktéž vyplývá, že velká část automobilů ráno odjíždí. Lze tedy předpokládat, že jimi obyvatelé města jezdí do zaměstnání a tím významně přispívají k vážné dopravní situaci především na dálnici D1, která městem prochází (v roce 2006 projíždělo denně Jižní Město po dálnici D1 cca 110.000 vozidel. Od té doby jejich počet pravděpodobně ještě vzrostl.) Obdobně je na horní hranici kapacity linka C pražského metra, která Jižní Město spojuje s centrem.

Podle statistik v ČR za posledních 8 let přibyl téměř 1 milion automobilů, přičemž nejvíce automobilů je registrováno právě v Praze, kde jeden osobní automobil připadá na 1,93 obyvatele. Z toho lze odvodit, že obyvatelé Jižního Města vlastní přibližně 40.000 automobilů, což je o 10.000 automobilů více než v roce 2000 (uvedená čísla nejsou přesná, především proto, že se velké množství automobilů s pražskou poznávací značkou nenachází v Praze). Stejné statistiky však také uvádějí, že v některých státech Evropské unie připadá

na 1000 obyvatel až o 25% více osobních vozidel než v ČR, lze předpokládat, že počet automobilů stále ještě poroste, i když pravděpodobně ne tak rychle, jako doposud.

Jednoznačnou prioritou města je proto řešení dopravní situace, a to jak dopravní situace v klidu (tj. počty a struktura parkovacích míst, omezení tranzitní dopravy, resp. její zpoplatnění ve prospěch města), tak dopravní situace na hlavních spojnicích s ostatními městskými částmi.

Eliminace bariér v prostoru.

Praha 11 je rozdělena na několik částí, z nichž každá má jiné zájmy (tradiční domková zástavba versus panelové domy); navíc je území Jižního Města rozděleno umělou bariérou v podobě dálnice D1 na dvě části. Obě uvedené skutečnosti přispívají k utváření společensky a občansky nevhodného klimatu, ve kterém lidé z jedné části (a jedné formy bydlení) nesdílí potřeby ostatních obyvatel, což logicky vyvolává rozepře zejména při alokaci finančních prostředků či prosazování projektů významných pro rozvoj města.

Odbourávání či překonávání těchto bariér je proto přirozenou prioritou města, které má sloužit všem obyvatelům, nikoliv pouze jeho části. Možným způsobem, jak tohoto docílit, je přemostění dálnice D1 – tak dojde k propojení obou částí města.

Dům

Podstatou pilíře Dům je především péče o jednotlivé obytné i nebytové objekty Jižního Města. Cílem pilíře není řešit zasazení jednotlivých domů do prostoru Jižního Města, ale věnovat se především otázkám technického stavu jednotlivých objektů a financování jejich rekonstrukcí.

Hlavním prostředkem pro naplnění pilíře bude projekt Regenerace Jižního Města, který se rekonstrukci panelových domů a dalších objektů věnuje komplexně – přípravou projektů a jejich financováním počínaje a jejich realizací konče.

Důležité je přitom zmínit, že se pilíř Dům nezaměřuje pouze na panelové domy ve vlastnictví MČ, ale také na panelové domy ve vlastnictví jiných subjektů, především společenství vlastníků.

Priority pilíře

Zajištění financování projektů rekonstrukce bytových domů ve vlastnictví MČ.

Umožnění a podpora financování projektů rekonstrukce bytových domů ve vlastnictví jiných subjektů.

Jižní Město bylo zbudováno v rozmezí 70 a 80-tých let minulého století. V absolutní většině jde o panelovou zástavbu, jejíž životnost je odhadována na 30-40 let. V současné době Jižní Město stojí (nebo v brzké době bude stát) na hranici své životnosti a MČ je nucena řešit několik významných problémů z této skutečnosti plynoucích.

MČ vlastní 72 č.p. z celkového počtu 1.154 č.p. panelových obytných domů Jižního Města. K říjnu 208 prošlo rekonstrukcí a revitalizací 72 procent obecních domů a 37 procent domů ve vlastnictví ostatních subjektů (viz. následující mapa)

V budoucnu bude nutné zrekonstruovat ještě 20 č.p. domů ve vlastnictví MČ za desítky milionů korun. Obdobně rekonstrukce ostatních panelových domů Jižního Města si vyžádá řádově stovky milionů korun.

Jednoznačnou prioritou v rámci tohoto pilíře je umožnit regeneraci co největšího počtu panelových domů.

Realizace projektů regenerace panelových domů ve vlastnictví MČ.

Realizace projektů rekonstrukce nebytových objektů ve vlastnictví MČ.

Příprava projektů regenerace panelových domů a zajištění jejich financování je pouze prvním krokem. V případě objektů vlastněných MČ je nutné přikročit také k jejich realizaci.

Projekt regenerace však nespočívá pouze v modernizaci obytných panelových objektů. Týká se též nebytových objektů (např. prostor mateřských školek) i celého obytného prostředí sídliště – zeleně, veřejných prostor, komunikací, parkování, zařízení pro volný čas apod. V této oblasti dochází k propojení s pilíři Prostor (navržení způsobu doplnění chybějících funkcí, optimalizace dopravního řešení včetně parkování, zvýšení atraktivity sídliště) a Rodina (uzpůsobení prostředí volnočasovým aktivitám, zajištění bezpečnosti).

Byt

Podstatou pilíře Byt je především vytvoření koncepce využití, obnovy a rozvoje bytového fondu v držení MČ. Městská část v současné době spravuje prostřednictvím tří servisních organizací více než 3600 bytů a jednou z hlavních priorit pilíře je jejich efektivní využití v souladu s touto koncepcí.

Koncepce využití, obnovy a rozvoje bytového fondu řeší otázky výstavby nových bytů, obnovy a rekonstrukce stávajících bytů a jejich cílené využití konkrétními sociálními skupinami při současném zachování definované míry ekonomické rentability jejich provozu.

Stanovením vhodné politiky regulovaného nájemného tento pilíř napomáhá udržení sociální diverzity Jižního Města, která je jedním z důležitých oblastí pilíře Rodina, a tím se významně podílí na naplnění nové vize.

Priority pilíře

Zajištění dobrého bydlení za dobrou cenu pro sociálně slabší obyvatele.

V minulých letech byla privatizována větší část bytového fondu Jižního Města s cílem podpořit trh s byty a zároveň omezit náklady spojené s údržbou velkého množství obytných domů. Privatizace vytváří příležitosti pro investice soukromých subjektů do bytových domů s cílem jejich zhodnocení, zlepšení kvality bydlení a v neposlední řadě vytváří předpoklady pro jejich lepší údržbu ze strany nových majitelů. Zároveň však vyvolává tlak na růst pořizovacích nákladů a nájmů a tím znemožňuje sociálně slabším skupinám dosáhnout na přijatelné bydlení.

Významná část bytového fondu Jižního Města, která je stále v majetku MČ, má plnit především sociální úlohu. Regulace nájemného v těchto bytech má jeden cíl – umožnit obyvatelům, kteří by si jinak nemohli dovolit koupit vlastní byt, nebo si byt pronajmout od soukromého vlastníka.

Zajistit užívání obecních bytů těmi, kterým jsou primárně určeny.

Regulované nájemné je nižší, než nájemné tržní a proto je o obecní byty větší zájem, než o byty na běžném trhu.

Zájem o tyto byty projevují i občané, kteří si mohou dovolit platit tržní nájem, nebo dosáhnout na vlastní bydlení, či jedinci, kteří v těchto bytech sami bydlet nechtějí a nezákonně je pronajímají dále.

Také se stává, že se počet obyvatel bytů časem mění a již neodpovídá velikosti bytu – například jeden člověk obývá prostorný byt s několika pokoji, nebo naopak rozrostlá rodina s několika dětmi žije v bytě malém.

Výše uvedené příklady omezují využití plného potenciálu bytového fondu ve vlastnictví MČ.

Kontrola růstu počtu nových bytů a zajištění jejich kvality.

Nově budované bytové komplexy soukromých investorských společností často nesplňují základní požadavky na občanskou obslužnost v místech velké koncentrace obyvatel. Chybí parkovací místa, objekty nebo alespoň stavební prostor pro zbudování obchodů, školek či hřišť. Jediným zájmem developerských společností je postavit co nejvíce bytů na co nejmenší ploše a tyto byty zpeněžit. I když je za tento přístup nelze vinit, pro město je nevýhodný, protože noví obyvatelé očekávají, že chybějící služby a infrastrukturu zajistí město.

Je proto v zájmu města jednat s developerskými společnostmi, aby do svých projektů vkomponovávaly potřebné objekty.

Rodina

Podstatou pilíře Rodina je péče o obyvatele Jižního Města. Jeho posláním je mapovat a ovlivňovat sociologické, demografické a společenské ukazatele na území Jižního Města. Skládá se ze sedmi oblastí, z nich každá mapuje jeden aspekt života obyvatele Jižního Města. Tyto jsou: sociálně-ekonomická diverzita, pracovní a obchodní příležitosti, oblasti školství a zdravotnictví, s tím související sociální služby a volnočasové aktivity (kultura a sport, veřejné i komerční) a v neposlední řadě oblast bezpečnosti.

Na rozdíl od ostatních pilířů se tento pilíř nevěnuje ani tak stávajícímu stavu společnosti, ale zaměřuje se především na budoucí společenský a demografický vývoj. Lze tedy říci, že jeho hlavním cílem jsou děti.

Priority pilíře

Vytvořit a udržet věkově i socioekonomicky vyváženou strukturu obyvatelstva MČ.

Vzhledem k tomu, že velká sídliště Jižního Města byla osídlována po jejich dokončení hromadně, a to především mladými rodinami, je věková struktura obyvatel městské části odlišná od struktury hlavního města Prahy a i celé České republiky. Jižní Město se proto mohlo nějakou dobu jevit jako celkově „mladší“. V současné době se však dostávají první obyvatelé sídlišť do důchodového věku a celková populace tak stárne (průměrný věk v roce 2001 byl 38,9 roků, v roce 2005 41,1 roků a v roce 2015 lze očekávat že dosáhne hodnoty 46,6 roků), a to i navzdory mimořádně vysoké porodnosti posledních let (viz. graf).

Demografický vývoj „ve vlnách“ představuje pro Jižní Město největší riziko (nejen společenské a sociální, ale také ekonomické) a jednou z hlavních priorit (a zároveň podmínek úspěšného rozvoje) je tvorba a udržení dlouhodobé věkové a socio-ekonomické diverzity.

Zajistit dostatečnou občanskou vybavenost Jižního Města – základní i pokročilou (obchody, celoživotní vzdělávání, zdravotnictví, volnočasové aktivity a bezpečnost).

Zajistit dostatek pracovních příležitostí.

Nejefektivnějším nástrojem pro dosažení společenské diverzity je postupné přistěhovávání mladých lidí do MČ – ať už svobodných, kteří rodinu teprve založí, nebo v podobě již založených rodin. Toho je však možné dosáhnout pouze tehdy, bude-li MČ pro tuto skupinu obyvatel dostatečně atraktivní. Nezbytnými kritérii jsou dostatečná občanská vybavenost ve všech uvedených oblastech.

Jistou nástavbou pak je tvorba nových pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Vzhledem ke skutečnosti, že více než 50% současné populace vyjíždí za prací mimo MČ Praha 11, není tato priorita vzhledem k potřebě společenské diverzity tak významná. Z tabulky porovnávající počet obyvatel na jeden ekonomický subjekt uvedené v pilíři Prostor však vyplývá, že počet ekonomických subjektů na jednoho obyvatele je ve srovnání s ostatními pražskými částmi spíše nižší, což negativně ovlivňuje rozpočet MČ a tím i výši prostředků, které by jinak bylo možné věnovat do výše uvedených významnějších oblastí.

Zajistit sociální služby pro seniory, společensky vyloučené a rizikové skupiny obyvatel v dostatečné míře a kvalitě.

Neustále se posouvající hranice průměrného věku a rostoucí počet seniorů důchodového věku klade rostoucí nároky na rozsah, kvalitu a dostupnost (tedy i finanční náročnost) poskytovaných sociálních a ošetřovatelských služeb.

Také rostoucí počet dětí bude zvyšovat požadavky na systém sociálních služeb, a to především v oblasti prevence nežádoucích sociopatických jevů a MČ musí být na tento vývoj připravené.
Ještě jeden pohled do budoucnosti

Na předchozích stránkách jsou shrnuta základní východiska a vize pro budoucí rozvoj Jižního Města. Nastíněné jsou také oblasti, jimž je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost. Čtyřpilířová koncepce rozvoje Jižního Města, která je v tomto dokumentu představena, má široký záběr a zdůrazňuje vzájemnou provázanost mezi jednotlivými tématy ovlivňujícími každodenní život všech obyvatel Jižního Města.

Bude-li všem pilířům věnována stejná pozornost, bude i novou vizí popsané Jižní Město dostatečně stabilní, aby odvrátilo možné negativní důsledky budoucího vývoje, jako je například stárnutí populace, vystěhovávání ekonomicky silnějších skupin obyvatel, rostoucí náklady v oblasti sociální péče či chátrání bytového fondu.

Tento dokument jasně udává směr dalšího snažení. Podaří-li se všechny čtyři pilíře naplnit, podaří se naplnit i vizi „Jižní Město, náš domov“.

Realizace vize nikdy není snadnou záležitostí. Není ani záležitostí jednoho či dvou let. Jedná se o dlouhodobý proces, který nebude ani snadný a ani levný. Bude potřeba vynaložit značné úsilí na jeho prosazení a realizaci – a to jak ze strany zastupitelů městské části, tak ze strany pracovníků úřadu. Na jeho konci je však Jižní Město takové, jaké je chceme mít – moderní, pulzující životem a především připravené na vše, co přijde a může přijít.

Zpracoval: Odbor majetkoprávní a Odbor územního rozvoje ve spolupráci se společností NEWTON Solutions Focused a.s.

Březen, 2009